Společné prožitky jsou to nejcennější – III. A

První měsíc je za námi. Měsíc září jsme věnovali vzájemnému bližšímu poznávání, nastavení pravidel třídy. Žáci si vytvořili své erby, jejich prostřednictvím nám přiblížili jejich koníčky, zájmy, oblíbené školní předměty a další věci s tím související. Kresba jim byla při jejich vyprávění velkým pomocníkem. Respektovali jsme však, pokud někteří ústně povídat nechtěli.

Kromě každodenních ranních setkávání v kruhu jsme v letošním roce zavedli také tradici společné snídaně. Paní učitelka upekla bábovku, naaranžovala pro nás stůl. Překvapením bylo, že se brzy zaplnil i dalšími dobrotami – slanými šneky a cereálními tyčinkami, které si připravily samy děti.

Děti vítala veselá písnička. Společně jsme posnídali.  V poklidu jsme mohli společně přivítat nový den a naladit se na něho. Když jsme si povídali, zjistili jsme, že pro mnohé je takový prožitek zcela ojedinělý.  

Ale brzké ranní setkání jsme využili i ke sbližování. Úkolem dětí bylo s úsměvem a s podáním ruky pozdravit co nejvíce spolužáků. Navzájem se žáci také dělili o část svého vnitřního já.  Jejich úkolem bylo sdílet a zjišťovat, co ve škole rádi dělají. Vše si zaznamenávali na mazací tabulky. Lépe se nám poté společně na informace vzpomínalo.

Už nyní se těším na příští ranní  snídani s dětmi. Snad nikdo nelitoval, že si musel přivstat.

                                                                                         Mgr. Jarmila Loudová