Projekt „Bez vody by nebyl život“ – 1. A

Několikadenní projekt věnovaný vodě jsme realizovali jako připomínku Světového dne vody, který se pojí k 22. březnu. Výukou se prolínaly všemi předměty rozličné edukační hry a skupinové aktivity po celý týden. Zkusili jsme si i badatelské úkoly.

Pomáhaly nám rozličné zdroje informací, obrázky, připravené pokusy, zvukové nahrávky, ale i pohádky a edukační videa.

 V českém jazyce žáci řešili řadu hádanek, rébusy, komunikovali, běhali po třídě a hledali ukryté obrázky, četli a třídili slova podle zadání.   Například popisovali, jaká je voda, co dělá voda, jaké má podoby v přírodě. Ale neopomněli také na místní zdroje vody – naše tři řeky, koloběh vody v  přírodě. Pomáhal nám poutavý příběh „Jak se kapičky staly pitnou vodou“ a pohádka „O dešťové kapce“, ale i básně s tematikou vody.

 V matematice se počítalo, děti poznávaly objem různých nádob,  seznámily se se základní jednotkou objemu – litrem. Odměřovaly objemy různých nádob, které v praktickém životě často užíváme. Hodiny matematiky se neobešly bez vody stejně jako několik pokusů s vodou. Ani kapka však nešla nazmar! Užívali jsme ji průběžně k zalévání vysetého ječmene.

V praktických činnostech žáci seli ječmen a samozřejmě nemohla chybět voda. Ve výtvarné výchově jsme nahlédli pod vodní hladinu prostřednictvím malby, v praktických činnostech jsme se naopak na vodní hladině doslova vznášeli. Děti si vytvořily lekníny. Vyzkoušely si v rámci jednoho pokusu, že by dokonce i papírové imitace květu plavaly na hladině stejně jako v reálném životě. 

V prvouce jsme strávili určitý čas u rybníka. Poznávali jsme blíž živočichy a rostliny v jejich okolí. Žáci srovnávali také základní stavbu svého těla a těla ryb. Mohli si dokonce v reálu prohlédnout skutečnou vážku, rybí šupinu. Tu jsme pozorovali i pod mikroskopem. Nahlédli jsme také virtuálně do našeho těla. Vždyť je voda základním stavebním prvkem nás všech.

V tělesné výchově děti hrály rozličné hry spojené tematicky s vodou. V hudební výchově jsme opakovali mnoho písní spjatých s vodou, ale také jsme poslouchali, jak skutečná voda zní. Se zavřenýma očima žáci mohli naslouchat, jak od pramene postupně sílí řeka Vltava ve stejnojmenné skladbě Bedřicha Smetany. Ale úchvatné bylo zaposlouchat se do reálných zvuků vody v krajině. Naslouchali jsme, jak zurčí, klidně klokotá, ale také jak se vrací na Zemi při bouřkách, jak zní rozbouřená řeka, či dokonce moře. Vodu jsme také vnímali hmatem. V miskách jsme ve dvojicích měli vodu studenou – chladivou, ale i mírně ohřátou. Pouze čich nám v tomto případě nedokázal vodu odhalit. Pitná voda je bez jakékoli vůně či zápachu. Se zavázanými očima se nám ji tedy nepodařilo poznat.

Realizovali jsme řadu jednoduchých pokusů s vodou. Jako správní malí badatelé žáci od svých předpokladů dospěli v rámci pokusů k jejich potvrzení, nebo vyvrácení.

Kromě desítek nových zážitků a poznatků, jsme neustále směřovali ke třem hlavním cílům. Pochopit, že by bez vody nebyl život a každý z nás může udělat mnoho věcí pro její ochranu, zmenšit její spotřebu. Ani kapka vody nazmar! Vždyť jsou na Zemi místa, kde lidé dostatek vody nemají a dodnes umírají.

Příprava všech aktivit byla velmi náročná. Ale zápal dětí, jejich radost je vždy dokladem toho, jak je důležité přiblížit výuku co nejvíce praktickému životu. Výuka pak plyne s naprostou samozřejmostí a takto získané vědomosti se nám dostanou pořádně do našeho podvědomí.

Co bych vodě přála? Aby si jí lidé cenili natolik jako svého života. S chutí jsem vodě „v její den“ připila pramenitou čistou pitnou vodou, každý doušek jsem si patřičně vychutnala.

Chraňte vodu v přírodě, ochraňujete tak sami sebe!

                                                                                         Mgr. Jarmila Loudová