Svatomartinská husa - 5. B

Svatomartinská husa je spojená s příchodem zimy a svátkem sv. Martina (11. listopadu). Pořekadlo o sv. Martinovi, který přijíždí na bílém koni, je dětem dobře známé. V tomto období se zároveň každoročně pořádají také husí hody a oslavy, které mají svou dávnou tradici. Lidé před zimou a půstem potřebovali co nejvýživnější a tukově bohaté pokrmy, aby přečkali dlouhé období ve zdraví.

Tradice martinské husy, která byla na mnoha místech konzumována v den světcova svátku, souvisela s ukončením zemědělského roku, s odvodem úroků vrchnosti, s adventním šestitýdenním půstem (začínajícím 12. listopadu) a ve vinařských oblastech s ochutnávkou prvního vína.

K pojídání husy se tradují dvě legendy ze života sv. Martina. Jedna praví, že svatý Martin, který měl být jmenován biskupem, se z vrozené skromnosti před takovou poctou ukryl do husince. Husy svým kejháním Martinovu skrýš prozradily, což byl pádný důvod, aby skončily na pekáči. Druhá pro změnu uvádí, že husy svým hlučným kejháním rušily Martinovo kázání a tak si svůj trest odpykávají na svatomartinské tabuli.

Oškubané husí peří jsme kreslili barevnými prašnými křídami, aby na bílém podkladu vyniklo. Netradiční zpracování bylo působivé – tyhle husy na pekáč rozhodně nepatří.

Markéta Eibelová