Pirátská cesta za pokladem – II. A

V pondělí 17. června žáci II. A završili jejich celoroční motivační hru skutečnou cestou za pokladem. Již ve čtvrtek získaly děti za splněné úkoly v okolí školy mapu ke své cestě, zlaťáky a pirátské šátky.

Všichni malí piráti museli vydržet až do pondělního rána, kdy se před školou sešli v brzkých ranních hodinách. Doprovázela je jejich pirátská velitelka – třídní paní učitelka. Čekalo je uvázání červených pirátských šátků. Každý tým měl také svou pomocnici z IX. ročníku. Cesta byla plná dobrodružství, úkolů a překážek. Jednotlivá zastavení prověřila získané dovednosti všech školáků.

Podle mapy se musely děti orientovat zcela samy. Jejich první kroky je zavedly k obchodu COAP. Zde na děti čekaly první dvě pirátky. Jedna z nich vyměnila dětem jejich zlaťáky za skutečné peníze. Týmy dostaly nelehký úkol – nakoupit si jídlo na cestu. Každý tým, který přinesl všech pět zlaťáčku,  dostal na útratu 50 Kč. Dohodnout se na strategii, společném nákupu, nebylo snadné. Děti si prošly obchod a poté se pustily do plánování, výpočtů co si mohou dovolit nakoupit. Nesměly zapomenout na to, že každý musí mít své občerstvení, aby na cestě „nezahynul hlady“.

S radostí jsem přihlížela jejich uvažování.  Matematika v praxi pro ně byla velmi užitečná. Pro mnohé to byla první praktická zkušenost. Splnění nelehkého úkolu se podařilo, poté všichni posvačili. Každý tým získal svou první indicii. Bylo však třeba bedlivě sledovat mapu, kam se dále vydat.

Dalším cílem bylo zastavení U Šneka. Žáci se zde setkali s další pirátkou. Vydala jim návodné karty s obrázky. Všichni dali hlavy dohromady a přemýšleli, co mají obrázky společného. Jednalo se o charakteristiky různých měsíců a ročních období. Za správné vyřešení problémových úloh dostaly všechny týmy druhou indicii.

Třetí stanoviště prověřilo sportovní dovednosti dětí. Naplno jsme využili zahradu vily Panowských. Čekal tu na děti první mužný pirát. Kromě slušivého oblečení mu nechyběl ani papoušek. Měl zde také svou lodní kuchařku. Střílelo se do terče, kopalo se na branku, prověřovala se celková zdatnost – skoky, kotouly, dřepy. Pro piráta bylo třeba přinést občerstvení – „syrová vejce“děti přenášely na lžičkách přes rozmanité překážky. Nesměla nikomu spadnout. Odměnou za jejich obratnost byla další indicie.

 Mapa děti poté zavedla zpět k řece až za vodárnu. Zde na ně čekala „Krvavá Joe“. Zpráva, kterou tady hlídala, obsahovala skrytá čtyři krycí jména. Používal je při svých loupeživých výpravách hlavní pirát celé výpravy. Podařilo se je sestavit, členové týmů si je museli zapamatovat.

Cíl už byl na dosah. V mapě byla zakreslená dřevěná konstrukce se zvonem ve tvaru srdce, piráti tedy směřovali na zastavení s názvem Stromokruh Evropy. Byl zde nejen hlavní pirát, ale také bedna s pokladem a čtyřmi zámky. Teprve nyní mohli členové týmu rozbalit své indicie – důležité texty. Z nich týmy tvořily neobvyklé hádanky. Bylo třeba přemýšlet,  všechny uhodnout. Za každou správnou odpověď získal tým jeden klíč k zámku a mohl ho otevřít. Otevřít truhlu šlo jen při spolupráci všech.

To bylo radosti, když se objevil vskutku velký poklad před našima očima – např. sešity s pevnými deskami, tužky, baterky, pexesa, nálepky, gumové náramky, přírodní šité sáčky na odměny i další drobnosti, ale také to nejcennější - zápisníky v kůži s fotografií naší pirátské bandy.

Rozdělili jsme si také rovným dílem zlaťáky z pokladu. Je možné si je zavěsit na řetízek a nosit je jako přívěsek. Prožili jsme spolu mnoho intenzivních jedinečných zážitků. Radost zářící z dětských očí byla také velkou odměnou rodičům, kteří jim věnovali svůj drahocenný čas.

Ráda bych touto cestou poděkovala všem, kteří se s námi na cestu vydali. Zejména bez podpory rodičů, jejich zápalu pro věc by se akce pro děti nepodařila uskutečnit v takové šíři. Provedení bylo dokonalé, promyšlené do posledního detailu.

Tisíceré díky, milí rodiče. Není nic cennějšího než společná souhra rodičů, pedagogů a školy. V jednotě a vzájemné pomoci je opravdu velká síla.

Naše „pirátská banda“ dnes byla úžasná. Nezapomenutelné zážitky, které jsme prožily, se navždy vryly do paměti nás všech. 

                                                                                                                      Mgr. Jarmila Loudová